11. Natáčecí den (3.10.2009)

Konečně jsme se v počtu natáčecích dnů přehoupli do druhé desítky. A jaký byl ten jedenáctý? Krvavý a drahý.

Tím samozřejmě nechci říct, že bychom měli v týmu nějaký zvláštní rozkol, nebo nedejbohové bitku. Důvod je ten, že jedenáctý den byl nebývale výpravný. Byli tu tři zuby cenící upíři, tekly litry umělé krve (dva) a trhala se do té doby zdravá tunika.
Nebyli bychom to my, kdyby se nám to alespoň trochu nezkomplikovalo. Rekvizity jsme objednávali víc jak týden předem, ovšem obchůdek nám provedl takovou menší legrácku. Zřejmě si tak chtěl vyzkoušel naše improvizační schopnosti. Ačkoliv na svých stránkách měl už delší dobu napsáno "expedice", neexpedovalo se nic, protože chyběla jedna z komponent dodávky. Bohužel, nikoho nenapadlo nás o tom spravit a tak jsme do posledního dne naivně doufali, že zásilka dorazí. Nedorazila. Vyřešili jsme to nakonec filištýnsky, neboli, jak by řekli v jisté divadlení hře: "Nejsmě žádný študáci ne, vole!". A tak upíři v záběrech opravdu cenili zuby - ty jedny jediné, které jsme měli a záhy si je navzájem propůjčovali. Naštěstí nikdo neprotestoval :D. Bílý sprej na hlavu jsme suplovali pudrem a lakem na vlasy. Největší objev ovšem bylo lepidlo na zubní protézy, to totiž vážně drží! Takže kromě dědečků a babiček ho dnes používají i upíři.

Sešli jsme se ten den v hojném počtu. Přišel Emil Markup, přišla naše nová skriptka Klárka Svobodová, dorazila Káťa Zákostelská. Ta nám znovu vytrhla trn z paty, protože s ní přišel i její drahý polovičák Wojtek Kedzior. U něj se trochu zastavím, tenhle klučina má takovou zajímavost- nemluví česky, neboť je přistěhovalec z Nového Zélandu, žijící v Čechách, původem z polské rodiny. No a teď s námi točil český amatérský film. Podobný mezinárodní mišmaš jsem zatím zaregistroval snad jenom u Erika Onody, kytaristy Hakka Muggies, který je napůl Japonec a hraje v české kapele irskou a skotskou muziku (mimojné teda). Pak jsme tu byli Verča, Pavlix, Kuba a já. Točili jsme akční scénu, která se původně měla natáčet na koních. Ovšem když si sečteme obtížnost natáčení, kdy jsou na place víc jak tři lidi (těmto scénám velkoryse říkáme "davové") s obtížností scény, ve které je kůň (což jsme už měli možnost zkusit), vyjde nám dost těžce manipulovatelná situace. Proto jsem nadhodil smělý pozměňovací návrh na scénář, který přes Verču prošel a nakonec to bylo určitě dobře. Nová scéna se tedy odehrává za kostelem, kde si Gauldoth plánuje posílit svoji nemrtvou jedotku. Ne vše se tu však nakonec uděje tak, jak by si představoval.
Natáčení bylo situováno do Kinského zahrad na Petříně. Tam jsme o pár týdnů dřívě provedli měnší objevitelskou výpravu a místy se nestačili divit. Většina tůristů, včetně těch z Prahy, si Petřín spojuje s lanovkou, Máchou, rozhlednou a zrcadlovým bludištěm. Ovšem už ne tolik lidí sejde z vyšlapané cesty a tím se připraví o spoustu dalších krás, které ten náš petřínský kopec skýtá. Objevili jsme tu krásné pískovcové skály (i když malé rozměrem), jsou tu zákoutí, jejíž zdi i země se ztrácejí pod koberci popínavých rostlin. Teče tudy malý potůček, který pak nádherným vodopádem padá do jezírka s několika sousošími. Pro nás byl ale nejdůležitější kostel sv.Michala. Moc krásná stavba, zajímavá zvláště tím, že je kompletně celá ze dřeva (včetně pojícího materiálu) a že před sto lety ještě stála na území dnešní Ukrajiny, odkud byla převezena do Prahy.
To nejlepší na konec - velká, dekapitační scéna! Upíra, jak je známo, nejde jentak jednoduše zabít a v případech, kdy není po ruce ani vhodné zaklínadlo, ani dřevěný koliik, je potřeba hlavu alespoň setnout. Ale jak natočit takovou scénu, aniž by si člověk musel špinit meč a trestní rejstřík? "To nechte na mě...!", řekl kdysi Pavlix. Už tehdy mu lehce zasvítila očka. Nakonec to dal vážně dohromady a byla to bomba! Hlavy padaly, krev stříkala všemy směry a uprostřed toho stál umělou krví zbrocený Pavlix s výrazem pětiletého děcka pod rozsvíceným vánočním stromečkem. Jeho systém neměl vadu a jeho tvůrce na něj byl jaxepatří hrdý.
A to je asi vše. Servali jsme se, oživili znalosti z kdysi navštívených kurzů bojových umění, bavili se, zasmáli se, předali si choroby - a šli domů.
Ještě dodatek - s Kubou the Kameramanem tentokrát nebyl žádný problém, protože dorazil a natočil super záběry! Druhý kamerový tým byl Pavlix a Verča a i ti se činili!


Co dál? Na nějakou chvíli se asi odmlčíme, na natáčení teď nejsou úplně vhodné podmínky. V zimně plánujeme zatím jenom přetáčky v Jindřichově Hradci a potom až pravděpodobně akci na Wothanburku. V plánu je určitě remake traileru, včera mi psal Fill, že dokončil práce na soundtracku a zároveň mám od Kuby studiové nahrávky úvodního komentáře. Čili vyměníme hudbu ze zaklínače za vlastní a komentář nahrávaný přes webkameru za daleko libozvučnější verzi z Kubova studia...