8. Natáčecí den (28.7. 2009)

   Po osmý už jsme sbalili kostýmy, po osmý jsme si prodělali hektickej odjezd ve kterym nechyběla notná dávka nervozity ani dohadů. Po osmý jsme ale nakonec úspěšně vyrazili pokračovat v tom, co jsme už téměř před rokem začali. Prvotní nadšení možná opadlo a občas na nás doléhá reálnej svět. Ten nás nutí dělat věci jako chodit na brigádu, do školy nebo se nám občas stává i to, že se nám do toho prostě nechce. Ale ani překážky takového rázu nás nezastaví. Jenom občas krapet pozdrží. Občas něco přesunou. Nebo zruší. No…ale my se prostě nedáme :D ! !
Druh nezávislý tvorby, kterou se tu zabýváme má výhodu a zároveň nevýhodu v tom, že nás nic netlačí. Ačkoliv sem-tam by nějakej ten tlak asi nebyl uplně na škodu. Ovšem to, co na tom všem miluju nejvíc, je to, že každý natáčení je perfektní záminka ke společenský události. Na natáčení se totiž vždycky sejde různě velká skupina fajn lidí s podobným smýšlením a to, že při onom setkání vzniká film, je pro mě v tuhle chvíli jakoby „něco navíc“.

   Osmý natáčecí den byl v mnohém zvláštní a to už jenom svým obsazením. Před kamerou totiž nepobíhali jenom lidé, ale i zvířata - natáčely se jezdecké scény na koni. Sehnat koně se ze začátku zdálo jako největší překážka, která se ale naštěstí nakonec zdárně vyřešila sama. Ukázalo se totiž, že Riki s Májou, kamarádi od Dačických, maj doma koníky hned tři. A jakožto Dačičtí jsou pro každou špatnost a tak se s námi taky spolčili a začali nadšeně plánovat i další akce.    Co bych k osmému dnu napsal? Byla to legrace! Hlavně ty záběry, kdy mocný nekromant sedí na svém úžasném oři a s nešťastným výrazem ve tváři se snaží to zvíře přesvědčit, aby přestalo žrát tu blbou trávu a popošlo alespoň o kousek dopředu nebo šlo směrem, kterym chce jezdec a ne směrem, kterym chce kůň. Jó, těžký je život nekoňáka. Ale nakonec si dal koník přecijen říct a tak vzniklo několik pěkných záběrů.
Další novinkou byl doublér, respektive doublérka Mája. Perfektní bylo, že natáčení se s námi účastnil i kamarád Roman, kterej nám plnil jednak post fotografa, ale i řidiče, protože nás jednak přivezl autem a pak se nechal uvrtat do toho, že s námi svým osobáčkem drandil po poli. Verča při tom ležela v kufru a točila cválajícího koně. Je to fajn mít kolem sebe tolik všehoschopných lidí.

   Ovšem největší plus ke všemu je, že jsme tu hned domluvili další natáčení. To má být personálně relativně náročná davová scéna, ve které má jednoho z aktérů nést kůň. Tenhle natáčecí den bude celý v područí Dačických – celá akce byla totiž pojata jako dačické setkání, kombinované s natáčením. Proto musím bohužel zklamat ostatní, kteří by se natáčení taky rádi účastnili, protože akce je pouze pro Dačické. Ale určitě se ještě najde možnost. Čekají nás minimálně dvě další davové scény a v plánu je i jedna menší „bitva“ v trůním sále ;).
Takže ti, kdo nás sledujete, zachovejte nám přízeň, protože u nás se pořád něco děje!