6. Natáčecí den (28.3. 2009)

   Šestý natáčecí den je za námi. Jaký byl? Inu takový všelijaký. Sešli se moc fajn a šikovní lidé, natáčelo se v moc pěkných prostorách, užili jsme si srandu i napětí, místy i nějaké to nervový vypětí. Ale jsme zase o pár kroků blíž svému cíli a tým se nám rozrostl o další tři lidi a co víc, o další tři šermíře. Seizu a Cohena dotáhnul Pavlix od Vendolů (sry kluci, jestli vám mrzačim nicky, tak se mi ozvěte :D) a Emil se nám ozval sám na základě našich stránek. Vítejte v naší nemrtvé rodince klucí!

   Jinak bych chtěl hned na začátku moc poděkovat majiteli a vedení hradu Červený Újezd, že byli tak úžasní a nechali nás u nich natáčet, že byli tak ochotní a že ustáli i naše dotěrný požadavky.

   Ale abych dostál své obligátní ukecanosti, vezměme to znovu hezky od začátku.
Nápad dalšího natáčení padnul už den po akci na Cibulce. Seděli jsme s Pavlixem u piva a plánovali, co bychom mohli natočit příště. Vzešel z toho souboj jeden proti dvěma - dva upíři s jednoručkama a nemrtvej se dvěma tesáky. Souboj by měli na svědomí Vendolové. Taky si tu Pavlix očividně chtěl splnit svůj sen/úchylku (asi z mládí :D) a vymyslel si sem tunu krásnejch krvavejch efektů. Hrozně se mi líbilo jeho nadšení, když mi pár dní před natáčením volal a pohnutě popisoval, jak užasnej litr a půl realistický krve má.
Další věc bylo dohnat našeho nermtvého válečníka a harcovníka amatérské filmové scény, Jirku Pobudu. Jelikož je to člověk akční a šikovný, bývá to i člověk hůře dostižitelný. Ale čas si na nás udělal a my jsme tomu rádi.
Poslední věc bylo natáčecí místo. Jedno jsme objevili náhodou hned u nás v Dubči, když jsme šli s Verčou na procházku - starý lom v Dubči. Druhé místo už byl zdánlivě oříšek, jako druhé místo jsem si totiž vybral nádherný hrad v Červeném Újezdu. Hrad není tak uplně LH, už jenom fakt, že byl postaven počátkem 21. století je krapet zarážející. Ale jelikož točíme fantasy, tak nás to jednak až tak netrápí, druhak je tu všechno, co může amatérský filmař potřebovat:

1) hezký skanzen s různými druhy budov
2) krásné prostředí hradu
3) umění a bláznům přístupní majitelé

Třetí aspekt jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem s lehce roztřesenou rukou vytáčel telefoní číslo místního pana obchodního ředitele. Takže ještě jednou díky, Červenoújezdečtí!

   Samotné natáčení mělo začít v sobotu, 28.března v 9:00 v Dubči. Bohužel Kuba, náš ambiciózní a akční kameraman si dodatečně na páteční večer naplánoval zvučení kdesi v Příbrami a tak nás prosil, jestli bychom nemohli začátek šoupnout ještě o hodinu, aby se stačil aspoň trochu vyspat. Co bychom pro něj neudělali. Že ale nakonec přijede až v půl dvanáctý, jsme tak trochu nečekali a vytanuly nám z toho nemalé těžkosti. Ale aspoň jsme zatím s Jirkou, Verčou a Ivčou (jedna z našich milých komparsistek) vklidu posnídali a zkoukli většinu materiálů natočených v Hradci. No a nakonec jsme se vydali do lomu už vážně natáčet.
   Točily se dvě kecací scény. Po utrpení z poslední kecací akce jsme si na ně vyhradili celý páteční večer a uděli si historicky první čtenou. Ale i tak byl jeden můj monolog asi vážně prokletej. Skončil nakonec tak, že kamera zabírala kus scény a já se díval na místo, kde by Jirka za normálních okolností měl oko a teď tam nouzově držel scénář. Jak říká moje máti, "Člověk může bejt blbej, ale musí si umět poradit.". Zbytek už naštěstí šel v pohodě a vše jsme vpohodě sypali z rukávu. V těhle scénách jsme úročili hlavně Jirkovy rady a zkušenosti. Neobešlo se to samozřejmě bez vtipných vložek, kdy například Gauldoth zavile popisuje zradu jednoho ze svých blízkých a Hadrin mu naprosto spontánně a totálně mimo text odpoví "Ten kozomrd...". Tuhle odpověď jsem musel jít na chvíli rozchodit a nesmát se v dalším pokusu byl takřka nadliský výkon. Každopádně, základní kámen vtipnejch a zmrvenejch scén do titulků, byl položen. No a potom jsme složili fidlátka a vyrazili na Újezd!
   Sem jsme přijeli kolem půl třetí. Chudáci kluci tu čekali už od třičtvrtě na jednu a tak byli schovaní kdesi v hospodě. Točit jsme šli rovnou na nádovoří, kde pro nás byl vyhrazen prostor za provázkem. Tady jsme ukecali místní, abychom si mohli ze scény uklidit hasičák (nemůžu si pomoct, prostě v tý scéně svítil) a zavřít vrata do hodovny (upíři jsou přeci nesmrtelní, rakovina plic jim nehrozí a tak byl znak "Zákaz kouření" krapet mimo mísu).
A šlo se na ostro! Dva Vendolí upíři, jedna Paznechtí oběť, jeden nemrtvý zachránce. Souboj vymysleli moc pěkně. Problém byl však trochu ten, že se klukům nepodařilo ho pořádně nazkoušet a tak ho museli Jirknu učit. Jak se na to spěchalo, tak se (ne)povedl i jeden přehmat, kdy měl od Jirky přijít promach a Cohen nestačil včas uhnout. Pro něj, jako scénického šermíře, to byla chyba, pro Jirku, jako bojového šermíře, by to měl být úspěšný zásah. Ale sám jsem na něm viděl, že kdyby jí mohl slíznout za Cohena, byl by radši. Naštěstí je Cohen tvrďák, oklepal se a jelo se dál. Úžasná byla i muzika, která se linula z místních ampliónků. Při prvním "Ticho! Připravit.....AKCE!" se z nich začala linout jakási Moravská halekačka. Ta u nás opět vyvolala vlnu řehotu. Ale prosit místní o stlumení už asi nikdo z nás netroufal. Stejně budeme zvuk ještě upravovat. Ale zkrátka, ta kombinace nám přišla veselá.
Ovšem když jsme byli zrovna v nejlepším, projevil se dopad toho, že jsme začli natáčet tak brutálně pozdě. Přišli za námi místní, že zavírají a že by potřebovali, abychom to už zapíchli. Inu co se dalo dělat, museli jsme to zabalit.
   I tak jsme tu ale natočili moc pěkný materiál a jelikož jsou nám místní (snad) i nadále nakloněni, doufáme, že tu scénu ještě někdy v budoucnu dotočíme.

Takže jaké bylo tohle natáčení? Bylo to jedno z těch náročnějších, ale myslím si, že záběry z něj budou stát za to.

Kromě pravidelného jádra týmu bych za dnešní den chtěl poděkovat zejména:

Emilovi Markupovi ze SHŠ Paznechti za perfektní upíří oběť.
Seizovi a Cohenovi ze SHŠ Vendolové za upíří nájezdníky.

Díky chlapi a zachovejte nám přízeň!