20. Natáčecí den Sobota 10.9.2011

Jakou rychlostí dokáže jet dostihový kůň? A auto se zataženou ruční brzdou? Anebo - dá se z auta jedoucího po poli natočit nějakej použitelnej záběr? To a nejen to jsme zjistili na kulatém, již dvacátém natáčecím dnu, na kterém jsme pracovali s koňačkami od Equus Bohemia.
obrázek Konečně jsme ve finální fázi! To nejdůležitější a nejsložitější už máme úspěšně natočeno a pomalu zjišťujeme, co jsme kde zapomněli a co je potřeba přetočit. Díky bohům toho zatím není moc, vcelku nadějně se začíná jevit, že bychom koncem podzimu mohli mít dotočíno.

Světlo světa spatřila mapa Nového světa, z rukou maestra Matěje Růžičky. Mapa má formát A0 a hned po zdigitalizování si jí Pavlix pověsí nad postel, aby ji každé ráno mohl v posvátném vytržení obdivovat.

Kdeže jsme měřili rychlost dostihového koně? Inu zprvu při průjezdu kolem Chuchle, při přepravě na místo dění. Trénujícího šampióna jsme 70kou předjížděli jen velmi zvolna. O to větši bylo překvapení, když jedna z hvězd dvacátého natáčecího dne, byl taktéž závodní koník.

Tímto dnem jsme uzavřeli kapitolu "Natáčíme jedoucího koně z po poli jedoucího auta". Tentokrát jsme zkoušeli jet alespoň po vyjetých kolejích a ne přímo po oranici jako v Černolicích s Romanem, výsledek však nebyl o moc lepší. Doufali jsme, že nám v tomto ohledu pomůže steadycam, avšak v těchto podmínkách asi nepomůžou ani všechny stabilizátory světa.

Gauldothovu masku si při natáčení nasadila Káťa Smolková, majitelka koníka. Zajistila mi tak dalších několik krásných let života, obrázeknamísto bídné smrti zpod koňských kopyt (kosti praští, nebožák úpí a od kamery se ozývá "Toč to! Toč to!", však já už je mám přečtený). Ale abych to úplně nezlehčoval - nejen záchranou života nám Káťa přispěla do našeho díla. Každej záběr s ní byl zkrátka epesní. Žádnej šedej příjezd a a nudný zastavení, tahle dvojka do záběru vžycky doslova přitančila! Káťa měla koně perfektně zmáknutýho a i ve chvílích, kdy měl tendenci přejít do trysku (a zmizet nám tak daleko za obzorem), ho pokždý hravě ukočírovala. Nevadila jí při tom ani hůl v ruce, meč za pasem a asi o tři čísla větší kostým.

Zvláštní na tomhle natáčení bylo i to, že jsme jeho větší část trávili všichni v civilu - za volantem, za kamerou, v pozici režiséra. I tak ale Gauldoth na scéně byl, z čehož jsem hlavně já chvílema trpěl těžkým stihomamem.

K úhoně znovu přišel chudák Trupík. Tentokrát jsme mu udělali do břicha takovou díru, že si Pavlix, slzy takřka na krajíčku, vymínil, že pro něj chce speciální poděkování v titulkách. Jeho oběť však nepřišla vniveč a scéna, ve které utrpěla další jeho část, bude stát za to! Made by Pavel "Rodriguez" Brejcha, tzn. potoky krve, bolest a utrpení - vše ve více než slušné dávce.

A to bylo vlastně všechno. Po natáčení pro nás přijela naše koňská zprostředkovatelka Káťa Řejhová - na konci dne jsem tedy měl ještě jeden zážitek, neb jsem celou cestu zpět do stáje jel na koni.

Zkrátka, byl to další, příjemně prožitý den s naším half-dead týmem.

--Mathy--

Mrkněte na fotky v galerii

Komentáře

...máte k tomu něco? Napište nám to!

Jak ti říkaj?
Tvůj e-mail:

E-mailem Ti oznámíme odpověď
Tak povídej:
Nechcem tu mít brajgl - než to pošleš, musíš nám říct, kolik je osm plus jedna ?


 
Kód a kus grafiky by Mathy | Zbytek grafiky by Daniel St. Jules